|
|
Vývoj testu na měření reakčního času a pozornosti
Oravová, Pavlína ; Provazník, Ivo (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Semestrální práce se věnuje vývoji testu na měření reakčního času a pozornosti. Součástí práce je definice reakčního času a faktorům ovlivňující reakční čas. Měření reakčního času v kontextu teorie inteligence C-H-C je popsán spolu s definicí této teorie. Jsou zde zahrnuty příslušné testy, konkrétně Stroopův test, Flankerův test, Go/No-go test a N-back test. Dále je zde uvedena online problematika, uvažující hardwarové a softwarové zpoždění a diagnostiku a měření sítě. Závěr práce je věnován praktické části.
|
|
|
Vliv klinické výživy u pacientů vdomově seniorů
Jančarová, Kateřina ; Matejovičová,, Milena (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem suplementace přípravku s omega-3 mastnými kyselinami na kognitivní funkce a krevní obraz klientů v domově seniorů. Cílem práce je prokázat zlepšení kognitivních funkcí a lipidového i glykemického profilu po suplementaci přípravkem. Přípravek byl podáván klientům po dobu 3 měsíců 3xdenně 5 ml. Teoretická část diplomové práce vysvětluje problematiku stárnutí a omega-3 mastných kyselin. V praktické části je vyhodnocena tří měsíční suplementace potravinovým doplňkem. Jsou vyhodnoceny kognitivní testy MMSE a biochemické markery krve. Součástí praktické části je také vyhodnocení jídelního lístku. Je provedena laboratorní analýza suplementu, ve které jsou stanoveny tukové charakteristiky podávaného preparátu a analyzované složení mastných kyselin a vitaminů pomocí plynové a kapalinové chromatografie. Na základě poznatků poslední doby se předpokládalo, že suplementací omega-3 mastných kyselin lze dosáhnout zlepšení kognitivních funkcí seniorů i zlepšení lipidového a glykemického profilu. Zlepšení kognitivních funkcí bylo potvrzeno, zlepšení lipidového profilu však nikoliv. Tato skutečnost mohla být ovlivněna několika faktory, např. nevhodná skladba jídelního lístku, konzumace potravin s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin mimo jídelní lístek, podávaní medikace či celkově krátká doba suplementace vybraného přípravku.
|
|
|
Řidič senior jako riziková osobnost
Sedlák, Emil ; Matuchová, Eva (oponent) ; Schmeidler, Karel (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je posouzení současného stavu rizikových faktorů u osob starších 65 let v oblasti dopravy. Teoretická část obsahuje poznatky z literárních zdrojů v oblasti dopravní psychologie, zaměřuje se na snížení kognitivních schopností a psychomotorických dovedností a jejich dopady, asistenční prvky výbavy vozidla. Analytická část popisuje budoucí vývoj stárnutí populace, hodnotí statistiky nehodovosti seniorů, příklady nehod a uvádí kazuistiky z dopravně psychologického pracoviště. Vyhodnocení výsledků měření reakčního času seniorů a pro srovnání také mladších generací. Poslední kapitola je věnována opatřením, které by mohly přispět k nižší nehodovosti seniorů na pozemních komunikacích.
|
|
|
Metoda ACFS a její využití v různých kulturách
Šetková, Lucie ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Rázgová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá metodou s názvem Dynamické testování kognitivních funkcí u dětí (ACFS) a možnostmi jejího využití v Česku a dalších kulturách. Teoretická část nejdříve krátce představí principy dynamického vyšetření, a pak se zaměřuje na metodu ACFS, průběh vyšetření a subškály, na kterých je dítě hodnoceno. Dále rozebírá možnosti využití ACFS jak pro diagnostické, tak pro výzkumné účely. V neposlední řadě pak poskytne náhled do několika výzkumů z různých kulturních prostředí provedených za pomoci ACFS. Součástí práce je i návrh výzkumu, který má za cíl ověřit validitu ACFS jako nástroje pro diagnostiku školní zralosti.
|
|
|
Vliv hormonů štítné žlázy a nadledvinek na psychické funkce
Augustinová, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá působením hormonů štítné žlázy a nadledvin na psychické funkce, konkrétně tedy kognitivní funkce a emoce. V případě hormonů nadledvin navíc syndromem vyhoření a stresem, jež sice nespadají pod psychické funkce, ale jsou úzce propojeny s psychikou i danými hormony. Text je členěn do dvou částí. První, teoretická, pojednává o anatomických a histologických strukturách těchto dvou orgánů, zabývá se hormony, jež produkují, jejich vlivem na celkový tělesný stav a patologií. Stěžejní pasáž teoretické části tvoří popis působení hormonů obou orgánů na výše vyjmenované psychické funkce. Práce vychází převážně z výzkumů dřívějších i současných, ale především zahraničních. Ve druhé, empirické části je předložen návrh na longitudinální výzkum hladin kortizolu a tyroxinu při léčbě deprese. Klíčová slova: hormony, štítná žláza, nadledviny, psychické funkce, kognitivní funkce, emoce, stres, kortizol, tyroxin
|
|
|
Podpora kognitivního rozvoje dětí v rodinném a školním prostředí se zaměřením na mnemotechniky
Kytka, Igor ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Bakalářská práce s názvem Podpora kognitivního rozvoje dětí v rodinném a školním prostředí se zaměřením na mnemotechniky podává přehled jednak teorií kognitivního rozvoje u dětí předškolního a mladšího školního věku. Také zahrnuje shrnutí charakteristik uvedených věkových období. Obsahem je i představení vybraných přístupů ke kognitivnímu rozvoji, například pojmové učení, nebo Learning Power, a to jak z teoretického, tak také praktického pohledu. Praktická část této práce vychází z aplikace tréninku metody loci a zjišťování jeho dopadu na zlepšení kognitivních funkcí u dětí na prvním stupni základní školy (6 až 12 let). Klíčová slova: kognitivní rozvoj, kognitivní funkce, mnemotechniky, programy rozvoje kognitivních funkcí, předškolní věk, mladší školní věk, vzdělávání, učení
|
|
|
Test hodin: normativní studie na české populaci ve stáří
Mazancová, Adéla ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou normativních studií a jejím cílem je poskytnout normy testu hodin získané na rozsáhlém souboru kognitivně zdravých českých seniorů (N = 501; ve věku 60 až 99 let). Test hodin je běžně užívaným nástrojem pro screening kognitivních funkcí. V diplomové práci jsme pracovali s verzí testu: kresba hodin s předkresleným kruhem zadání času 13.45 při hodnocení ve třech různých skórovacích systémech (Babins, Slater, Whitehead, & Chertkow, 2008; Cohen, Ricci, Kibby, & Edmonds, 2000; Shulman, Pushkar Gold, Cohen, & Zucchero, 1993). Zjistili jsme významný vliv věku a vzdělání, ale nevýznamný vliv pohlaví na výkon v testu hodin ve stáří. Normativní data byla proto sestavena s ohledem na dvě demografické proměnné; tabulky prezentují průměrné výkony, směrodatné odchylky a T-skóry v definovaných subskupinách. Dle výsledků výkon v testu hodin kognitivně zdravých seniorů je negativně ovlivněn věkem za současného přímo úměrného vlivu vzdělání. Navíc je patrné, že s narůstajícím věkem se zvyšuje variabilita výkonu v testu. Naše data mohou sloužit pro efektivnější a standardní interpretaci výkonu v testu hodin ve stáří, a to nejen v klinické praxi, ale také ve výzkumu. Pro vybrané skórovací systémy jsme dále potvrdili dobrou inter-rater reliabilitu mezi třemi hodnotiteli. A v...
|
|
|
Factors of cognitive superaging - a systematic review
Thompsonová, Eliška ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Faktory životního stylu a úspěšné stárnutí: Systematická rešerše fenoménu SuperAgeingu Teoretická východiska: S narůstajícím věkem světové populace narůstá i zájem o porozumění stárnutí osob v souvislosti s jejich způsobem života. Věk je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů onemocnění. Odhalit a porozumět, jak překonat a předcházet jejich vzniku, by měl být cíl pro nás jako pro odborníky zabývající se zdravím a zdravým životním stylem. Právě zdravý životní styl je zjevným preventivním opatřením proti vzniku a nástupu onemocnění související s věkem. Cíle: Cílem systematické rešerše bylo shrnout faktory životního stylu, které podle dostupné literatury přispívají k úspěšnému stárnutí u SuperAgerů. Metody: Celkem šest literárních databází bylo systematicky prozkoumáno pomocí klíčových slov, která byla vybrána pro efektivní zodpovězení výzkumné otázky. 654 studií bylo identifikováno v základním vyhledávání a 10 studií pomocí ručního hledání. Po vyřazení duplikátů následovalo vyřazení dalších 590 studií. Finální počet vybraných studií byl 20, které se podrobily hodnocení kvality pomocí baterie Newcastle Ottawa Scale. Výsledky: Celkově bylo vybráno 20 studií. V těchto studiích byla pohybová aktivita identifikována jako nejpravděpodobnější faktor životního stylu, který se zdá pozitivně...
|
|
|
Vztah mezi silou stisku ruky a kognitivní funkcí u seniorů nad 65 let
Čutková, Michaela ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název práce: Vztah mezi silou stisku ruky a kognitivní funkcí u seniorů nad 65 let Cíle práce: Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit možné vazby mezi silou stisku ruky a kognitivními funkcemi u seniorů nad 65 let. Metoda: Z mezinárodního výzkumu SHARE (Survey of Health Ageing and Retirement in Europe) byla v rámci diplomové práce provedena analýza dat. Cílem práce bylo účastníky studie rozdělit do sedmi kategorií podle jejich dosaženého vzdělání a následně vypočítat generalizované lineární modely pro každou z těchto kategorií, jak pro muže, tak pro ženy. Tímto přístupem se zkoumal vztah mezi dosaženým vzděláním a dalšími proměnnými. Výsledky: Do průzkumu bylo celkem zařazeno 38 519 účastníků, průměrný věk 74,00 ± 6,7 let z 18 zemí světa. Více než polovina bylo žen. V rámci analýzy dat bylo zjištěno, že nejvíce zastoupenou skupinou účastníků vzdělání byla třetí skupina s vyšším středním vzděláním, jak je definováno podle klasifikace ISCED 2011. Z tabulek vyplývá, že s rostoucí úrovní vzdělání lineárně rostou i hodnoty všech percentilů. Tento výsledek naznačuje, že větší vzdělání je spojeno s vyššími výkony ve zkoumaném testu. Zároveň bylo zjištěno, že výkonnost v testu postupně klesá s přibývajícím věkem účastníků. Klíčová slova: síla stisku ruky, dynamometrie, kognitivní funkce,...
|
|
|
Ergoterapeutický program v kognitivním Denním stacionáři Kliniky rehabilitačního lékařství VFN
Filipčíková, Šárka ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Šebková, Natálie (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Šárka Filipčíková Vedoucí práce: Bc. Mária Krivošíková, M.Sc. Název diplomové práce: Ergoterapeutický program v kognitivním Denním stacionáři Kliniky rehabilitačního lékařství VFN Abstrakt diplomové práce: Kognitivní funkce jsou nezbytnou součástí v běžném životě každého jedince. Denní stacionáře zaměřené na kognitivní rehabilitaci nejsou doposud v České republice velmi známé a rozšířené. Diplomová práce se zaměřuje na rehabilitační programy pro osoby se získaným poškozením mozku. Hlavním cílem je poskytnout přehled terapeutických programů, které se zaměřují na kognitivní rehabilitaci. Teoretická část práce se také zabývá problematikou související s rehabilitací kognitivních funkcí. Cílem praktické části je ověřit vliv intenzivní 4týdenní terapie na paměť v kognitivním programu Denního stacionáře Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice u pacientů po získaném poškození mozku. Vedlejším cílem je aktualizace protokolu výše zmíněného programu a ověření jeho proveditelnosti ergoterapeuty. Data do analýzy programu byla získána ze vstupních a výstupních vyšetření provedených ergoterapeuty zapojených do programu. Výzkumný soubor se skládal z 26 účastníků programu. Typ práce byl kvantitativní a data byla...
|
host ::
RSS.